Zajímavost

Apollo Guidance Computer: počítač s 4 kB RAM, který dostal lidi na Měsíc

Apollo Guidance Computer: počítač s 4 kB RAM, který dostal lidi na Měsíc
Foto: Rama (Wikimedia Commons), licence CC BY-SA 3.0

Počítač, který v roce 1969 navedl Apollo 11 k Měsíci, měl pár kilobajtů paměti. Přesto zvládl navigaci i přistání.

Počítač, který v roce 1969 navedl Apollo 11 k Měsíci, byste dnes nepoznali ani v nejlevnější chytré žárovce. Měl pár kilobajtů paměti, a přesto zvládl navigaci kosmické lodi i přistání. Jak to šlo?

Počítač do kabiny

Apollo Guidance Computer (AGC) vyvinula Instrumentační laboratoř MIT. Šlo o jeden z prvních počítačů postavených z integrovaných obvodů, což bylo nutné kvůli hmotnosti a spotřebě. Verze Block II vážila kolem 32 kg a spotřebovala zhruba 55 W.

Slovo mělo 15 bitů plus paritní bit. Procesor pracoval s taktem odvozeným z krystalu 2,048 MHz, vnitřně přibližně 1 MHz. Dnešní procesor je o několik řádů rychlejší, ale AGC počítal v reálném čase přesně to, co bylo potřeba.

Paměť v číslech

  • Operační paměť (RAM): 2 048 slov v magnetických jádrech, tedy zhruba 4 kB.
  • Paměť programů (ROM): 36 864 slov, zhruba 72 kB.
  • Doba cyklu paměti: 11,72 mikrosekundy.

Rozšířené tvrzení o „64 kilobajtech“ je zjednodušení. Přesnější je počítat ve slovech, jak ukazuje seznam výše.

Program utkaný z drátu

Nejpozoruhodnější byla pevná paměť, takzvaná core rope. Bit se v ní určoval tím, jestli drát prochází magnetickým jádrem, nebo vedle něj. Program se tak doslova „vplétal“ do paměti a po výrobě nešel změnit. Chyba v kódu znamenala, že se musela vyrobit nová paměť, proto se software testoval mimořádně pečlivě.

Poplach 1202

Slavná je epizoda z přistání Apolla 11 20. července 1969. Při klesání se několikrát rozsvítil alarm 1202, který znamenal přetížení: počítači docházely oblasti pro sledování úloh. Podle dostupných popisů ho zaplavovala data z rendezvous radaru, která při přistání nebyla potřeba.

Počítač se ale nezhroutil. Plánovač s prioritami zahodil méně důležité úlohy a restartoval ty podstatné, takže navigace a řízení klesání běžely dál. Zásluhu na tomto přístupu k softwaru má tým kolem Margaret Hamiltonové. Detaily celé historky se v populárních vyprávěních liší, jádro příběhu je ale doložené.

Posel z doby, kdy se každý bajt počítal

AGC ovládali astronauti přes jednoduchý panel DSKY s číselnou klávesnicí a malým displejem. Příkazy se zadávaly jako dvojice čísel, slovesa a podstatného jména. Dnes by to vypadalo jako úděs, v kabině ale nebylo místo na nic jiného.

Příběh AGC připomíná, že výkon není všechno. Dobře napsaný a promyšlený software zvládne s minimem zdrojů překvapivě mnoho. Kdo má dnes chuť srovnávat, jak daleko jsme došli, může se podívat na naše srovnání PC komponent nebo na článek o první SMS.

Byl článek užitečný?

Komentáře

Načítám komentáře…

Buďte slušní a k věci. Odkazy nejsou povolené, nevhodné komentáře mažeme. Jak nakládáme s údaji