Tepelná pasta: proč se procesor neobejde bez tenké šedé vrstvy
Tepelná pasta nemá vést teplo lépe než kov. Jejím úkolem je vyplnit drobné mezery mezi procesorem a chladičem, ve kterých by jinak zůstal vzduch.
Kovové víčko procesoru i spodní plocha chladiče vypadají hladce, někdy dokonce lesknou jako zrcadlo. Pod mikroskopem by ale bylo vidět drobné rýhy, hrbolky a prohlubně. Když chladič na procesor přišroubujete, obě plochy se dotknou jen v několika nejvyšších bodech. Zbytek prostoru mezi nimi vyplní vzduch.
Vzduch jako nechtěný izolant
Vzduch vede teplo velmi špatně. Proto se na něm staví třeba izolace oken s dvojitým zasklením. Mezi procesorem a chladičem tak vznikne tenká izolační vrstva, která brání přenosu tepla. Procesor se pak zahřívá víc, než by musel, a při vysoké teplotě sníží takt, aby se chránil.
Co pasta dělá
Tepelná pasta tyto mikroskopické mezery vyplní a vytlačí z nich vzduch. Obvykle ji tvoří nosná hmota, nejčastěji na bázi silikonového oleje, a v ní rozptýlené částice tepelně vodivých látek, například oxidů kovů, keramiky nebo stříbra. Zvláštní skupinou je tekutý kov na bázi slitin gallia. Teplo vede výrazně lépe, ale je elektricky vodivý a narušuje hliník, takže s ním musíte zacházet opatrně.
Méně je více
Hlavní pointa je, že pasta vede teplo hůř než samotný kov. Je to jen mnohem lepší náhrada vzduchu. Vrstva proto má být co nejtenčí, aby vyplnila nerovnosti, a přitom se kovové plochy dotýkaly co nejvíc. Přílišné množství pastu nezlepší, naopak přenos tepla zhorší a přebytek může vytéct po stranách.
- stačí malé množství, přítlak chladiče ji rozprostře,
- při každé demontáži chladiče se má pasta nanést znovu,
- časem může vysychat, takže se u starších počítačů vyplatí ji vyměnit.
Nenápadná šedá hmota tedy nedělá nic zázračného. Jen zajistí, aby teplo z procesoru mohlo volně proudit do chladiče.
Související články
Cache procesoru: malá paměť v čipu, která šetří spoustu čekání
Procesor počítá mnohem rychleji, než mu stačí operační paměť dodávat data, a cache je hlavní způsob, jak tenhle rozdíl překlenout.
Takt procesoru: proč víc gigahertzů neznamená automaticky rychlejší PC
Frekvence je jen jedna část rovnice – stejně důležité je, kolik práce procesor odvede v každém taktu.
Intel 4004: jak kalkulačka z Japonska dala vzniknout mikroprocesoru
První komerční mikroprocesor nevznikl kvůli počítačům, ale proto, že japonský výrobce chtěl novou stolní kalkulačku.
Intel na Hot Chips odhalil, jak ušetřil na levných procesorech Wildcat Lake
Levné procesory Core Series 3 přebírají architekturu dražšího Panther Lake, ale mají jen dva čipy a levnější pouzdro. Intel jako první použil propojení UCIe.
Komentáře
Načítám komentáře…