Zajímavost

Intel 4004: jak kalkulačka z Japonska dala vzniknout mikroprocesoru

První komerční mikroprocesor nevznikl kvůli počítačům, ale proto, že japonský výrobce chtěl novou stolní kalkulačku.

Na konci 60. let si japonská firma Busicom objednala u tehdy mladého Intelu sadu čipů pro novou stolní kalkulačku. Původní návrh počítal s řadou specializovaných obvodů, z nichž každý by měl na starosti jen jednu úzkou úlohu. Výroba by tak byla složitá a drahá.

Jeden univerzální čip místo mnoha

Inženýr Intelu Ted Hoff přišel s jiným nápadem: místo mnoha jednoúčelových obvodů navrhnout jeden obecný procesor, který se bude řídit programem uloženým v paměti. Kalkulačka by pak byla „jen“ software. Myšlenku dále rozpracoval Stanley Mazor a samotný čip navrhl Federico Faggin ve spolupráci s Masatoshim Šimou ze strany Busicomu. Faggin na čip dokonce nenápadně umístil své iniciály.

Skromné parametry, velký dopad

Intel 4004 byl představen v roce 1971. Šlo o 4bitový procesor s přibližně 2 300 tranzistory, který pracoval s taktem v řádu stovek kilohertzů. Byl součástí sady MCS-4, kam patřily také čipy pro paměť ROM, RAM a vstupy a výstupy. Dnešní procesory mají tranzistorů miliardy, ale princip zůstal stejný: univerzální výpočetní jednotka řízená programem.

Klíčový obchodní tah

Práva na čip měl původně Busicom. Intel si je však od japonské firmy odkoupil zpět, aby mohl procesor prodávat i dalším zákazníkům. Ukázalo se to jako jedno z nejprozíravějších rozhodnutí v historii firmy.

  • 4004 dokázal, že lze celý procesor vměstnat do jediného čipu.
  • Otevřel cestu k dalším modelům, jako byl 8008 a později 8080.
  • Z této linie se nakonec vyvinula architektura, která pohání většinu osobních počítačů.

Pointa je prostá: revoluce v osobních počítačích nezačala ambiciózním plánem na nový počítač, ale snahou zlevnit kalkulačku.

Byl článek užitečný?

Komentáře

Načítám komentáře…

Buďte slušní a k věci. Odkazy nejsou povolené, nevhodné komentáře mažeme. Jak nakládáme s údaji