Proč má CD právě 12 cm a jak laser čte data z drobných prohlubní
Rozměr kompaktního disku vychází z hudby a jeho data jsou uložená v drobných prohlubních, které laser rozpozná podle odrazu světla.
Kompaktní disk vyvinuly společně firmy Philips a Sony a od začátku byl určený pro hudbu. CD-ROM pro počítačová data přišel až později a převzal stejný fyzický formát. Odpověď na otázku, proč má disk právě 12 cm, proto nehledejte u počítačů, ale u hudby.
Rozhodla délka nahrávky
Philips původně navrhoval menší disk s průměrem kolem 11,5 cm. Nakonec ale zvítězilo 12 cm, na které se vešlo zhruba 74 minut zvuku. Často se vypráví, že tuto délku prosadilo Sony, aby se na jediný disk vešla celá Beethovenova Devátá symfonie. Historka je populární, ale historici techniky se neshodnou, nakolik odpovídá skutečnosti. Jisté je, že kapacita i rozměr se odvíjely od délky nahrávky. U CD-ROM pak těchto 74 minut odpovídá přibližně 650 MB dat.
Prohlubně, plošky a odražené světlo
Data leží v jediné spirálové stopě, která vede od středu disku k okraji. Tvoří ji drobné prohlubně (pits) a rovné plošky mezi nimi (lands). Sousední závity spirály jsou od sebe vzdálené jen asi 1,6 mikrometru.
Mechanika na stopu svítí infračerveným laserem o vlnové délce 780 nm. Světlo prochází průhledným polykarbonátem a odráží se od tenké kovové vrstvy. Prohlubně jsou tak mělké, že se světlo odražené z jejich dna a z okolní plošky navzájem částečně vyruší, takže se do snímače vrátí méně světla. Jedničku přitom neznamená samotná prohlubeň, ale přechod mezi prohlubní a ploškou. Délka úseku bez přechodu udává počet nul.
Proč vadí škrábance na potisku
- Laser čte disk zespodu přes poměrně silnou vrstvu plastu, takže drobné rýhy na spodní straně většinou rozostří a „přehlédne“.
- Datová vrstva leží těsně pod potiskem, kde ji chrání jen tenký lak. Hluboký škrábanec na horní straně ji proto může poškodit nevratně.
- Menší chyby opraví samoopravné kódy, díky kterým disk přečte data i přes prach a otisky prstů.
Komentáře
Načítám komentáře…