Proč baterie notebooku stárne, i když ji šetříte

Lithium-iontový akumulátor funguje jako kyvadlová doprava iontů a s každou jízdou se v něm něco nevratně opotřebí.
Baterie v notebooku navenek působí jako jednoduchá krabička s energií. Uvnitř se ale odehrává neustálé stěhování. Každý článek má dvě elektrody: anodu, obvykle z grafitu, a katodu ze sloučeniny lithia s kovy, například kobaltem, niklem nebo manganem. Mezi nimi je elektrolyt a tenký porézní separátor, který brání zkratu.
Ionty tam a zpátky
Při nabíjení putují lithné ionty z katody přes elektrolyt do anody a usazují se mezi vrstvami grafitu. Při vybíjení se vracejí zpět. Elektrony mezitím obíhají vnějším obvodem, tedy přes procesor, displej a všechno ostatní, co notebook pohání. Baterie tedy elektřinu přímo neuchovává, ukládá ji v podobě chemického stavu.
Kde se kapacita ztrácí
Ani jedna cesta iontů není dokonale vratná. Na povrchu anody se už při prvních nabitích vytvoří tenká ochranná vrstva zvaná SEI. Je nezbytná, ale postupně narůstá a přitom spotřebovává lithium i elektrolyt. Ionty, které se do ní zabudují, už k přenosu energie nikdy nepřispějí. Zároveň se katoda opakovaným rozpínáním a smršťováním mikroskopicky poškozuje a roste vnitřní odpor článku.
Tyto děje urychlují hlavně tři věci:
- teplo, třeba hraní na měkké posteli nebo nechávání notebooku v rozpáleném autě,
- dlouhodobé držení na 100 %, kdy jsou elektrody pod největším napětím,
- úplné vybíjení a rychlé nabíjení velkým proudem.
Pointa: stárne i v šuplíku
Baterie neztrácí kapacitu jen používáním. Chemické reakce běží i tehdy, když notebook leží vypnutý. Proto řada výrobců nabízí v nastavení omezení nabíjení na nižší úroveň, typicky kolem 80 %. Pokud notebook většinu času stojí u zásuvky, je to nejjednodušší způsob, jak baterii prodloužit život. Úbytek kapacitě zcela nezabrání, ale výrazně ho zpomalí.


Komentáře
Načítám komentáře…