Trojan Room: konvice na kávu, která se stala první webkamerou na světě
Vědci z Cambridge se nechtěli zbytečně chodit po schodech k prázdné konvici. Jejich kamera z roku 1991 se o dva roky později stala první webkamerou na internetu.
Prázdná konvice a zbytečné schody
Počítačová laboratoř Univerzity v Cambridgi měla na začátku 90. let jeden společný kávovar. Stál na chodbě před takzvanou Trojan Room a používalo ho zhruba patnáct výzkumníků. Ti, kdo seděli o patro jinde, se občas po schodech vydali na kávu a našli prázdnou konvici.
Řešení vymysleli Quentin Stafford-Fraser a Paul Jardetzky v roce 1991. Kameru upevnili na laboratorní stojan, namířili ji na konvici a kabel vedli pod podlahou do počítače ve zmíněné místnosti. Prý to zabralo zhruba jeden den práce.
Jak to fungovalo
- Server: program od Pavla Jardetzkyho snímal obraz každých pár vteřin.
- Klient XCoffee: Stafford-Fraserův program zobrazoval v rohu obrazovky malý černobílý náhled konvice.
- Obnovování: obrázek se aktualizoval zhruba třikrát za minutu.
Výzkumník si tak mohl z kanceláře jedním pohledem zjistit, jestli se vyplatí vstát. Žádná sláva, jen praktická pomůcka pro pár lidí na jedné univerzitě.
Konvice jde na web
Zlom přišel s rozvojem webu. Univerzita získala první webový server a obrázky konvice se v roce 1993 začaly zveřejňovat na internetu. Guinnessova kniha rekordů uvádí jako vznik první webkamery listopad 1993. Zdroje se tedy rozcházejí v tom, co za „první“ považovat: sestavení kamery v roce 1991, nebo její připojení k internetu o dva roky později.
Stránka s konvicí se stala kultovní. Dívat se na její snímek přišly miliony lidí, kteří o Cambridgi nic nevěděli. Obraz se později obnovoval už každou sekundu a konvice byla osvětlená lampou, aby byla vidět i v prázdné laboratoři.
Konec po deseti letech
V roce 2001 se laboratoř stěhovala do nové budovy a kamera i konvice po zhruba deseti letech skončily. Web tehdy dávno žil vlastním životem: webkamery byly všude a dnes je máme v každém notebooku a telefonu.
Proč na tom záleží
Trojan Room ukazuje, že velké věci často začínají banálním problémem. Nešlo o byznys ani o výzkum, jen o lenost jít k prázdné konvici. Přesto šlo o jeden z prvních příkladů toho, že reálný svět lze přenést do sítě v živém obraze. Dnešní videohovory, bezpečnostní kamery i živé přenosy z něj v jistém smyslu vycházejí.
Dnes stačí lepší světlo a trocha péče, aby videohovor vypadal dobře. Podívejte se i na náš článek o lepších videohovorech, nebo na srovnání PC komponent.


Komentáře
Načítám komentáře…