Zajímavost

První e-mail: jak Ray Tomlinson vybral zavináč a poslal zprávu mezi dvěma počítači

6. listopadu 2026 · PC komponenty Notebooky a tablety

V roce 1971 spojil programátor Ray Tomlinson program pro zprávy s přenosem souborů a vybral znak @. Tak vznikla adresa, kterou používáme dodnes.

Dnes denně posíláme miliardy e-mailů a znak zavináče známe všichni. Přitom začátek byl skromný: jeden programátor, dva počítače v jedné místnosti a nápad, který podle jeho slov „vypadal jako zajímavý nápad“. Jmenoval se Ray Tomlinson.

Pošta uvnitř jednoho počítače

Elektronické zprávy v roce 1971 nebyly úplná novinka. Sdílené počítače (time-sharing) už uměly program SNDMSG, který nechal vzkaz v souboru jiného uživatele – jenže jen na tom samém stroji. Adresát se k zprávě dostal, až když se přihlásil na stejný počítač.

Ray Tomlinson pracoval ve firmě BBN, která stavěla ARPANET, předchůdce dnešního internetu. Počítače v síti už si uměly posílat soubory, k tomu sloužil program CPYNET. Tomlinsonovi došlo, že by obě věci šlo spojit.

Spojení SNDMSG a CPYNET

Do programu SNDMSG přidal schopnost předat zprávu přes síť pomocí protokolu pro přenos souborů. Zpráva tak skončila ve schránce na jiném počítači. Protokol původně neuměl připisovat na konec existujícího souboru, takže ho musel drobně upravit.

První zkoušky podle dostupných zdrojů proběhly koncem roku 1971 mezi dvěma počítači PDP-10 stojícími vedle sebe, i když spolu komunikovaly přes síť. Obsah první zprávy se nezachoval. Tomlinson později tvrdil, že šlo o nevýznamný test, nejspíš něco jako řada písmen „QWERTYUIOP“. O tom, komu přesně byla určena, se zdroje rozcházejí.

Proč zrovna zavináč

Zbývalo vymyslet, jak v adrese oddělit jméno uživatele od názvu počítače. Tomlinson sáhl po znaku @ na klávesnici dálnopisu Teletype Model 33. Dobře se četl jako „uživatel na počítači“. Často se uvádí i barvitější verze, že šlo o jediný znak, který nikdo nepoužíval, to ale spíš patří k vyprávění než k doloženým faktům.

Formát uživatel@počítač se ujal natolik, že se používá dodnes, jen místo jména stroje dnes píšeme doménu.

Rychlý úspěch

Pošta se v ARPANETu rozšířila velmi rychle. Do konce roku 1972 se z Tomlinsonových programů SNDMSG a READMAIL stal de facto standard. Síť, která měla původně sdílet výpočetní výkon, se stala hlavně prostředkem komunikace mezi lidmi.

Zajímavosti na závěr

Stroje: Tomlinsonovy počítače byly PDP-10 se systémem TENEX.
Dálnopis: Model 33 měl mechanickou klávesnici, vydával hluk a zprávy se tiskly na papír.
Ocenění: Za svůj příspěvek dostal Tomlinson řadu ocenění, zemřel v roce 2016 ve věku 74 let.
Skromnost: Sám svůj vynález bral jako vedlejší projekt, nikoli jako revoluci.

Dnes se zavináč objevuje v každé adrese, kterou zadáváte do telefonu či počítače. Pokud se zajímáte o to, jak se v počítačích objevily další věci, které považujeme za samozřejmost, přečtěte si i článek o tom, jak vznikl World Wide Web. A pokud hledáte techniku k práci s poštou, podívejte se na naše srovnání notebooků a tabletů.

Byl článek užitečný?