ENIAC: sedmadvacetitunový počítač, který se programoval kabely
ENIAC zabíral celou místnost, měl tisíce elektronek a místo klávesnice se programoval přepojováním kabelů.
Dnešní mobil se vejde do kapsy a váží pár set gramů. ENIAC, jeden z prvních elektronických počítačů, vážil asi 27 tun a zabral celou velkou místnost. Postavili ho John Mauchly a J. Presper Eckert na Pensylvánské univerzitě a veřejnosti ho představili v roce 1946.
Proč vůbec vznikl
Počítač si objednala americká armáda. Potřebovala rychleji počítat balistické tabulky pro dělostřelectvo, tedy kam dopadne střela při různém náměru a podmínkách. Lidé s mechanickými kalkulačkami na tom pracovali celé dny. ENIAC zvládl zhruba 5000 sčítání za sekundu, a to bylo na svou dobu ohromující.
Elektronky místo čipů
Tranzistory tehdy ještě neexistovaly, takže ENIAC počítal pomocí přibližně 18 000 elektronek. Ty se zahřívaly, spotřebovávaly hodně energie a časem odcházely. Údržba proto spočívala hlavně v hledání a výměně vadných kusů. Zajímavé je i to, že ENIAC nepočítal ve dvojkové soustavě jako dnešní počítače, ale v desítkové.
Program z kabelů
Paměť pro uložení programu ENIAC neměl. Úloha se „nastavovala“ ručně:
- propojováním jednotlivých jednotek kabely,
- nastavováním stovek otočných přepínačů,
- pečlivým plánováním postupu výpočtu na papíře.
Přeprogramování mohlo trvat i několik dní. Tuto práci dělal tým šesti programátorek, mezi nimi Jean Jennings a Betty Snyder. Jejich podíl na úspěchu stroje se dlouho přehlížel, i když bez nich by ENIAC nic nespočítal.
Pointa
ENIAC ukázal, že elektronické počítání funguje a je mnohonásobně rychlejší než mechanické. Nepohodlné programování kabely zároveň vedlo k myšlence ukládat program do paměti stejně jako data, a na tom principu fungují počítače dodnes. Ten obr tedy stojí na začátku cesty, která skončila v naší kapse.

Komentáře
Načítám komentáře…