Mooreův zákon: co Gordon Moore v roce 1965 opravdu předpověděl
Slavný „zákon“ nebyl fyzikální zákon ani přesný plán, ale odvážný odhad, který na desítky let určil tempo celého polovodičového průmyslu.
V roce 1965 pracoval chemik Gordon Moore ve firmě Fairchild Semiconductor a časopis Electronics ho požádal o odhad, kam se vyvinou integrované obvody. Napsal krátký článek s názvem Cramming more components onto integrated circuits. Z jednoho grafu v tomto článku se později stal snad nejcitovanější odhad v dějinách techniky.
Co přesně tvrdil
Moore si všiml, že počet součástek na čipu, při kterém je jedna součástka nejlevnější, se zhruba každý rok zdvojnásobuje. Předpověděl, že tento trend vydrží minimálně dalších deset let. Nebyla to tedy čistě technická předpověď. Šlo spíš o ekonomické pozorování: zmenšování se vyplácí, protože levnější součástky na čipu zlevňují celou elektroniku.
Oprava a nová podoba
V roce 1975, už jako spoluzakladatel Intelu, Moore svůj odhad upravil: počet tranzistorů se má zdvojnásobovat zhruba každé dva roky. Často zmiňovaných „18 měsíců“ od Moora nepochází. Toto číslo se ujalo později a týkalo se spíše výkonu než počtu tranzistorů. Samotný název „Mooreův zákon“ pak zpopularizoval profesor Carver Mead z Caltechu.
Jak dlouho platil
Upravená verze vydržela s pozoruhodnou přesností několik desetiletí. Výrobci čipů ji navíc brali jako závazný cíl, podle kterého plánovali vývoj, takže se předpověď do jisté míry naplňovala sama. Zhruba od poloviny 2010. let se ale tempo zpomaluje: přechod na menší výrobní procesy trvá déle, stojí víc peněz a naráží na fyzikální limity, protože struktury na čipu mají velikost jen desítek atomů.
Pointa je prostá: Mooreův zákon nikdy nebyl přírodní zákon. Byl to postřeh o ekonomice výroby, který se stal plánem celého oboru. A právě proto vydržel mnohem déle než deset let, se kterými Moore původně počítal.
Komentáře
Načítám komentáře…